Není strom jako strom


Slovy pana Homolky: „Příroda, to je chrám!“. No, já bych dnes spíš řekla, že multifunkční fitko spojené s edukací. A když se ztratíte? Prostě stačí použít svůj chytrý telefon a přečíst si kód na stromě, ve kterém najdete nejen mapu, ale i tipy na nejbližší restaurace.

14925730_10209108900491970_3871919631187398272_n

Tak jsem se šla zase jednou projít. Už mě ani nepřekvapuje, jak málo lidí na svých toulkách přírodou potkávám. Prachobyčejný les a obyčejná sounáležitost s přírodou už zřejmě nejsou turisticky atraktivní. Chůze bez jasného cíle je ztrátou času, pokud se ovšem nejedná o naučnou stezku, či národní park. To je totiž něco úplně jiného.

V takovém případě není bloumání přírodou ztrátou času, ale sportovním a zároveň edukativním vyžitím, které je součástí moderního životního stylu. Nemáte občas pocit, že do některých parků je vstup povolen pouze s adekvátním outdoorovým vybavením, GPSkou a vhodným značkovým outfitem? Takovou „procházkou“ se pak dokonce můžete pochlubit na internetu svým přátelům, rozšířit své fotografické portfolio o spousty nových „selfíček“, nebo na ni, již jako zkušený turista, napsat recenzi.

Bez informačních cedulí se po několikahodinovém chození nemůžete prokázat žádným relevantním výstupem v podobě nových znalostí o fauně a floře. Na mých zvěří vyťapkaných cestičkách zatím žádné takové vymoženosti nejsou, a tak se musím spokojit s informacemi, které zatím nejsou podloženy odbornými výzkumy.

Popravdě, o lesní zvěři nevím téměř nic, ale co se jejich jídelníčku týče, jahody zaručeně bodujou. Vím, že když máte pocit, že vás sleduje vysílačka, je to ve skutečnosti čejka. Také vím, že chlupaté antény trčící zpoza pařezů jsou zajíci, kteří ve své „skrýši“ čekají, až se laskavě odporoučíte z jejich území. Na žádné ceduli jsem se nedočetla, jak rozeznat dravé ptáky, ale že když na vás začne některý z nich nalétávat, zřejmě to bude tou mrňavou čivavou, která Vám zrovna dělá doprovod.

Možná, že se někdy půjdu projít do „pravé, nedotčené přírody“, do nějakého národního parku, abych své poznatky konfrontovala s tou „nedotčenou realitou“, která se pravidelně objevuje na pohlednicích, nebo fotografiích od mých přátel. V takovém parku se totiž zvířata chovají ukázkově, podle předepsaných norem, aby neodporovala informačním letákům a nemátla turisty. Tam rostou opravdové stromy, se kterými se stojí zato vyfotit.

Zatím ale nemám vhodný oděv, ani odvahu zajíždět na auty přeplněné a placené parkoviště. Pokud jste si k návštěvě vybrali nefalšovanou a certifikovanou přírodní památku, můžete u ní dokonce nalézt stánek se suvenýry a občerstvením. Cestu k nim najdete lehce, je vystlaná odpadky.

Možná se někdy potkáme, ale spíš ne. Taková cesta se totiž musí naplánovat dopředu, abyste si sebou snad něco důležitého nezapomněli. Tak snad někdy, abych třeba ještě o něco nepřišla.


Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *