Má televize budoucnost?


O perspektivní budoucnosti televize se v pondělí 14.3. snažilo posluchače přesvědčit duo přednášejících Lukáš Hnilička a Jiří Voříšek ze společnosti Hybrid Company a.s. Přednáška Budoucnost televize je tady byla uskutečněna v SVK Plzeň v rámci cyklu přednášek Interdisciplinárního semináře, za který je zodpovědná aktivita Interakce člověka a stroje (původně Mezioborové aktivity) působící v rámci centra NTC při ZČU.

V současnosti se televize neocitá zrovna v nejlepším postavení. Je postupně vytlačována možnostmi internetu, který lze využívat prostřednictvím mnoha různorodých nosičů. Jedná se například o klasický mobilní telefon nebo iPhone, iPad, iPod a jiné současné a nadcházející „iParád(t)y“, které lze využívat nadmíru prakticky a v podstatě neustále. Tvrzení, že televize je odsouvána poněkud stranou právě z důvodů nástupu modernějších technologií, již není kontroverzním názorem. Zeptejte se lidí ve svém okolí (převážně mladších), zda vůbec sledují televizi a popřípadě jak často. Nemístná není ani otázka: „Máš doma vůbec televizi?“. Chce se tím říct, že televize již není jediným médiem na trhu. Nicméně přesto nelze mluvit o nějakém naprostém kolapsu či devastaci televizního statusu, lze se spíše domnívat, že jde o jakousi stagnaci.

Tyto a jiné důvody – například finanční nenákladovost – nutí televizní stanice přizpůsobit se současnému online prostředí. Jedním z pokusů je tak fenomén „hybridní televize“, respektive HbbTV (Hybrid broadcast broadbound TV). Jedná se o spojení televize a internetu. Záměrem je zejména proměnit televizní médium v interaktivní platformu, na rozdíl od jeho předchozího pasivního charakteru. Uživatelé tak mohou ovlivňovat obsah jim nabízených služeb. Například mohou většinově rozhodnout o tom, jaký pořad bude následovat či jaká hudební skladba bude zahrána (př. na Óčku). Současně je také možné daleko přesněji hodnotit sledovanost a oblíbenost pořadů na základě neustálého online přístupu. Výhoda hybridní televize tkví zejména v tom, že uživatel potřebuje k provozu jen televizi se zabudovaným HbbTV, což mají všechny nově vyrobené televize, a standardní ovladač k televizi. Samotné zařízení ovladače pak limituje některé možnosti HbbTV. Ovladač totiž nemůže být velký jako klávesnice u počítače (už jen z praktických důvodů), tudíž se na něm dají provozovat omezené činnosti, například není možné na něm přispívat nějakými vyčerpávajícími komentáři. Proto je i webové rozhraní HbbTV přizpůsobeno tomuto ovladači v podobě jednoduchých voleb.

Z řečeného vyplývá, že ani samotné webové rozhraní není totožné s klasickým „počítačovým“ internetem. Je navoleno tak, aby vyhovovalo potřebám uživatelů a zároveň splňovalo možnosti internetu. Internet je dostupný vysílacím kanálům prostřednictví odkazu, na nějž se jednotlivé stanice připojí, a který posléze putuje přímo na uživatelovo televizní zařízení. Vrstva internetu tak nenahrazuje vysílaný program, ale spíše jej doplňuje či překrývá. Tradičně se nachází v některé části obrazovky, v níž se zobrazuje příslušný vybraný obsah (například twitterová lišta).

Fenomén HbbTV poprvé přijala za vlastní stanice Óčko na počátku roku 2014. Postupně se přidávaly další stanice, hlavně Česká televize a od podzimu 2015 se rozhodly i ostatní kanály pro rozšíření svých služeb o HbbTV. Od roku 2014 také probíhají různá „cvičná“ vysílání, při nichž se mj. zjišťují preference uživatelů. Jde například o aplikaci hokejového vysílání z MS na ČT, nejprve v roce 2014, které přineslo pouze několik nových možností, a nejnovější z roku 2015, v němž byly dostupné všechny přenosy MS s dalšími aplikacemi (lišta s informacemi o dalších zápasech aj.).

Celkově lze o HbbTV mluvit jako o pokusu oživit pasivní televizní model a konkurovat momentálně velmi rozrůzněným příležitostem spojeným zejména s internetem. Otázkou zůstává, nakolik je tato služba opravdu konkurence schopná ve vztahu k online TV nebo např. netflixovým formátům. Přežije televize toto období stagnace, nebo se stane novým telegrafem? Je možné se též tázat, zda je HbbTV užitečným projektem, nebo pouze zábavným zpestřením? Závěrečný dotaz také otevřel otázku: jaké je například využití HbbTV pro sluchově postižené? Možností je například spuštění lišty se znakovým „mluvčím“ současně s každým pořadem. Tato „společenská prospěšnost“ se však nezdá být hlavním a snad ani vedlejším motivem zmíněného fenoménu, ačkoli právě s touto aktivitou by bylo záhodno počítat především.

 

Více informací o nacházejících přednáškách v rámci Interdisciplinárního semináře naleznete zde:

http://www.moa.zcu.cz/clanky/231-ids-hbbtv-budoucnost-televize-je-tady

http://www.svkpl.cz/.


Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *